Země má magnetické pole, které jí chrání před radioaktivním zářením Slunce a hlubokého vesmíru. Tato ochrana se nazývá magnetické nebo také geomagnetické pole. Toto pole zajišťuje existenci biosféry a života na Zemi. Planety, které nemají magnetické pole, jsou ve srovnání se Zemí, považovány za mrtvé, nehledě na fakt, že mohou vykazovat známky života. Čas od času se na Slunci objeví aktivní jevy, jako jsou výtrysky hmoty, blesky nebo rázové vlny. Tyto jevy vedou k vzniku energetických částic, které se rozptylují od Slunce všemi směry, včetně směrem k Zemi a dopadají na magnetické pole. Když se rázová vlna, která vzniká před výronem hmoty, srazí s magnetosférou, magnetické pole Země se začne kolísat a třást. Tento proces se nazývá magnetická bouře.
Magnetické bouře mají planetární charakter a mají globální vliv na Zemi, a také v okolí Zemského prostoru. Během magnetické bouře je narušeno celkové magnetické pole Země. Toto narušení vede k různým jevům. Všechny vrstvy zemské atmosféry, ionosféry, plasmasféry a magnetosféry se mohou změnit. Vznikají toky energetických částic a proudů.
Indukční účinek magnetické bouře se odráží na povrchu Země, ovlivňuje rozsáhlý systém vedení: elektrické vedení, potrubí atd. To může způsobovat katastrofy. K jedné takové došlo v březnu 1989, kde v kanadské provincii Quebec, včetně hlavního města Ottawy, magnetická bouře ovlivnila elektrické vedení v regionu a tím samým způsobila shoření transformátorů. Zemská atmosféra se ohřála a zvětšila se. Družice, které létaly nízko oběžné dráhy, změnily svoje směry a některé z nich byly ztraceny. Následně je museli hledat a obnovit do skupiny. Magnetická bouře obvykle trvá od několika hodin až do jednoho dne. V případě s Kanadou bouře trvala 9 hodin.
Photo by Jonina G. Oskarsdottir/Barcroft Media/Getty Images
Jiné jevy, spojené s magnetickou bouří jsou polární záře. Na pólech, magnetické pole vstupuje do Země ve formě otevřených siločar. Zemský magnetický štít nepouští energetické částice, a tak chrání Zemi, protože zamezuje částicím se dostat napříč polem. Ale energetické částice mohou proniknout magnetickým štítem na zemských pólech. Jakmile se energetické částice spojí s atmosférou, společná interakce s atomy vytvoří barevné světlo, které nazýváme polární záře.
Sluneční aktivita prochází 11-letý cyklus. To znamená, že z minima na minimum a maximum na maximum solární aktivity trvá asi 11 let. Vrcholy aktivit jsou různě silné. Pokud je maximální cyklus silný, na Slunci dochází k výbuchům a výtryskům hmoty. Na konci listopadu roku 2003 na Slunci vznikla silná aktivní oblast, která se procházela Slunečním povrchem po dobu 2 týdnů. Série erupcí a masových výronů, vedla k silným magnetickým bouřím na Zemi a zvýšením geomagnetické aktivity po celý týden. Takové extremní události jsou vzácné a odehrávají se přibližně jednou za 50 let, a mohou vést ke katastrofám podobné té v Quebecu.
Jaký vliv budou mít magnetické bouře v budoucnu a jak ovlivňují na naše zdraví? Prosím pokračujte na další stránku