• Čtvrtek , 5 Srpen 2021

Historie vývoje umělé inteligence a její trendy

Rodney Brooks, o kterém jsme diskutovali výše, se neomezoval pouze teoretickým myšlením, ale ponořil se i do realizace svých nápadů. V roce 2002, společnost iRobot u jejíhož zrodu stál, vytvořila první komerčně úspěšný robot pro domácnost – sebeřízený robotický vysavač pod názvem Roomba.

Úklid místnosti je ovšem velice skromný úspěch pro umělou inteligenci ve srovnání s velkými nadějemi vědců. Nicméně, Roombu nelze označovat jako neznačný pokrok v oblasti umělé inteligence. Jeho vícevrstvé systémy generování chování byly mnohem jednodušší, než algoritmy Shakeyho a více připomínali roboty, které vytvořil Walter Grey před více než 50 lety. Nehledě na relativně skromnou funkcionalitu senzorů a minimální výpočetní výkon, vysavač byl dostatečně inteligentní na to, aby udělal kvalitní úklid. Příchod Roomby znamenal novou éru autonomních robotů se zaměřením na konkrétní úkoly.

Navzdory tomu, že studená válka už skončila a umělá inteligence v té době nenaplnila očekávání americké armády, začátkem 21 století se armáda vrátila k této problematice s úplně novým přístupem. Vláda začala aktivně investovat do autonomních robotů a v roce 2005 sklízela první plody pod názvem BigDog od společnosti Boston Dynamics. Tento úžasný čtyřnohý robot byl určený k plnění úkolů v různorodých podmínkách, ve kterých nemohou být použity klasické dopravní prostředky, ale do dneška jsme ho v akci nespatřili. Ovšem společnost iRobot významně přispěla do rozvoje v tomto směru. Jejích robot-ženista PackBot kombinuje v sobě možnost uživatelského řízení a také intelektuální schopnosti, jako je rozpoznání pachu výbušnin. Více než 2000 těchto robotů bylo úspěšně použito v ozbrojených konfliktech v Iráku a Afghánistánu.

Zdalo se, že ledy se pohnuly a pokroky se začaly vnímat nejen v akademických kruzích, ale i na komerčním trhu. V listopadu roku 2008 dostal chytrý telefon iPhone funkci, které jen málo lidí přikládalo velký význam, ve vyhledávací aplikaci od Googlu, se objevilo rozpoznávání řeči.

Na první pohled zde není nic složitého, ale ve skutečnosti se tento vynález stal předzvěsti obrovského průlomu. Přestože, rozpoznávání řeči je již dlouho považování jako jeden z hlavních aspektů umělé inteligence, celé desetiletí tvrdé práce nezvedly přesnost rozpoznávání řeči nad 80%. Google se rozhodl tento problém řešit zcela novým přístupem. Tisíce výkonných počítačů, které pracují v paralelních neuronových sítích, se samostatně učí detekovat různé vzorce a nuance v obrovském objemu dat přicházejících od milionů uživatelů Google. Na počátku se přesnost rozpoznávání byla nevalná, ale po letech Google tvrdí, že technologie pracuje s přesností 92%.

V souvislosti s tím jak obří počítačové sítě i nadále mění povahu umělé inteligence, jednodušší a specializované počítače si také prožívají svojí renesanci.

Například humanoidní roboti, pod které se řadil i model s názvem NAO, mohly dělat takové věci, o kterých se Shakeymu ani nesnilo. S využitím nejmodernějších technologií v oblasti neuronových sítí a strojového učeni, tvůrci vyvinuli stroj, který předčil představy mnoha lidí. Šanghajská výstava World Expo v roce 2010 se zapsala do dějin především skvělým tancem 20 robotů NAO, které se pohybovali v dokonalé harmonii s hudbou, jejich pohyby nebyly vůbec přeprogramované a jednalo se o čistou improvizaci.

Po 14 letech, od historické porážky Garryho Kasparova umělou inteligencí, vznikla další výzva, která byla úspěšně přijata. V roce 2011 počítač Watson, od stejné společnosti IBM, se zúčastnil americké televizní show Jeopardy.

Pro stroj byl tento úkol mnohem těžší, než hraní šachu. Watson musel hádat hádanky a odpovídat na otázky, které vyžadují nejen inteligenci, ale i znalosti. Tvůrci počítače využívali neuronové sítě a v průběhu více než tří let, učili počítač rozpoznávat vzorce otázek a odpovědi. V důsledku toho Watson nedal šanci svým soupeřům, dvěma nejlepším hráčům v historii pořadu. Tato epizoda vyvolala velký rozruch a byla médii představena jako triumf umělé inteligence.

Eugene Goostman

Rok 2014 byl poznamenán dalším zajímavou a poněkud kontroverzní akcí o vývoji umělé inteligence. Ruští a ukrajinští vývojáři představili světu Eugena Goostmana – prvního virtuálního společníka, kterému se podařilo projít Turingův test. 7 června 2014, na soutěži věnované 60. letému výročí od dne smrti slavného britského matematika, Goostman, který se vyobrazuje jako 13 letý chlapec z Oděsy, přesvědčil 33% porotců v tom, že je člověk. Skeptici tomu nepřikládali velký význam a tvrdili, že 11 let vývoje virtuálního společníka, nebyly věnovány na vytvoření umělé inteligence, ale na hledání způsobů jak oklamat porotce a vyhrát v soutěži.

Od roku 2014 jsme se stali svědky řady dalších zajímavých vývojů, které ukázaly, jak daleko se oblast vývoje uměle inteligence posunula za posledních 70 let. Multimiliardové investice Google do autonomních automobilů, hlasový překladač v Skype, který pracuje v reálném čase, drony, které samostatně pozorují lidi. Zdá se, že během několika let, se utopická myšlenka stane součástí našeho každodenního života.

Zdroj: Hi-news.ru

Stránky: 1 2 3

Related Posts

2 Komentářů

  1. Nikola
    6.9.2019 at 1:30 Odpovědět

    Velice zajímavé články mají také na tomto webu http://www.infomozek.cz

  2. Tom
    24.8.2017 at 21:25 Odpovědět

    Pěkné pojednání o umělé inteligenci,akorát mi tam chybí nějaké aktuální informace o vývoji 🙂

Leave A Comment